Políbení.

Zátiší s kostrou.

Slunce a slaměný klobouk.

Plizované sny.

Zplihlé vlasy.

Vůně po levandulovém mýdlu.

Kočky mají pré,

kocouři z nich souchotiny.

Přiblížila si se ke mně v černém saténovém županu

a nabídla si mi kafe z cigorky.

Válka?

,,Znáš mě přeci,že za tebou vždy příjdu v míru!"
Usmíváš se.

Rak.

Jeden krok dopředu,

dva kroky dozadu.

Mám z toho málem Smrt.

Políbení.

Osiřelé vzpomínky vyspávají na záchytce.

Sny.

Fešné rýmy v básni na náhrobku neznámého padlého vojína.

Ledasco,

ledabyle,

ledaskde.

Bylo nebylo,

dávno tomu

šly žebrotou dvě pravdy.

Belisima,

Bella dona,

belisima.

Rak.

Jeden krok dozadu,

dva kroky dopředu.

Pohlazení.

Můj portrét se Smrtí.

Veličina.

Činitel.

Čin!

Víte o tom,lidé,

že sny zběhly z války,

a proto kočky mají pré

a kocouři z nich zase souchotiny?

Slunce v blaženém nevědomí na hrobku neznámého padlého vojína

položilo slaměný klobouk a levandulové mýdlo,

abych pro příště já měla kam zrak svůj obrátit.